Stránka 1 z 23

studijní materiály

PříspěvekNapsal: 9.2.2009, 8:47
od Pavel Bolf
na www.token.cz a na www.jswords.com je ke stažení oshigata , jedná se o docela známý meč, schválně, kdo ho pozná, a něco nám tu o meči napíše :wink:
Originál oshigata je z období Mejji. Mělo by to být k dispozici 1:1, takže pokud si to necháte někde v slušné kvalitě vytisknout , máte doma obrázek vhodný ke studiu.
Dotyčný meč mám v jedné knize 1:1 i vyfocený, vč. koshirae(tenshó) Pokusím se zjistit, jak je to s autorskými právy a pokud to bude možné, tak to přidám.

Předpokládám, že během tádne přibyde ještě jedna oshigata jiného mečíku.

PříspěvekNapsal: 9.2.2009, 22:12
od Jakub Zeman
Hele, že by jeden ze Sukesadů, z Nikkó Tóšógu?

PříspěvekNapsal: 9.2.2009, 22:42
od Jura
To Nikkó Tóšógú jsem taky vyluštil hned na začátku... to jméno mi ale připadá spíš jako Sukezane. Je to možné? (To jméno samozřejmě nemám z hlavy: http://www.nihonto.com/abtartkamakuraichimonji.html)

PříspěvekNapsal: 10.2.2009, 8:05
od Pavel Bolf
Jura píše:To Nikkó Tóšógú jsem taky vyluštil hned na začátku... to jméno mi ale připadá spíš jako Sukezane. Je to možné? (To jméno samozřejmě nemám z hlavy: http://www.nihonto.com/abtartkamakuraichimonji.html)

zásah, potopená
jedná se o suriage tachi od Sukezaneho.(NIKKOU SUKEZANE)
nagasa 71,2cm
sori 3,2cm
samozřejmě krásné přirozené kalení ve stylu Ichimonji

PříspěvekNapsal: 10.2.2009, 8:39
od Jura
Musím se přiznat, že obzvláště ten znak suke 助 jsem nějakou chvíli nedokázal rozluštit (až nakonec pomohl internet, kam jsem japonsky zadal Nikkó Tóšógú 日光東照宮 a druhý znak ze jména 眞 a potom už jenom hledal, kde se vyskytnou pohromadě :lol:)... to nebyla žádná mečoznalecká metoda... Ale přiznám se, že prokousávání se těmi znaky mě celkem bavilo :D...

PříspěvekNapsal: 10.2.2009, 11:17
od Pavel Bolf
popravdě jsem spíš čekal víc reakcí ohledně typu čepele, kalení a období, ve kterém byl asi vyroben ze strany lidí, kteří tu obvykle vedou zasvěcené debaty nad obecnými tématy. Tohle opravdu nebylo z pohledu určování či zařazování mečů nic těžkého,nehledě na skutečnost, že jde o jeden z velmi často publikovaných mečů. Také mě zajímaly reakce na zpřístupnění podobných materiálů, sám jsem slušné oshigaty sháněl několik let. Takže mi šlo také o to, udělat si obrázek, jak moc má smysl otravovat s podobnými záležitostmi kamaráda, který origináy naskenoval, vyčistil a převedl do digitální podoby. Jak se ukazuje, daleko populárnější než témata o studiu jap. meče jsou debaty nad kompetentnosti Jakuba prezentovat cvičení s jap. zbraněmi a názvy takového cvičení :(

PříspěvekNapsal: 10.2.2009, 11:25
od Jura
Pavle, jak už jsem psal, já si nedělám iluze o tom, že bych někdy dokázal určovat meče podle čepelí (a přiznám se, že ani nemám takové ambice). Ale signatury mě celkem zajímají. Pokud bys měl čas, chuť a prostředky, myslíš, že by bylo možno (a stálo za to) zkusit udělat (třeba v rámci Tókenkai) manuálek zhruba tímto stylem? - Vybrat nějakou skupinu nejznámějších mečířů, nafotit/nascanovat nakago s jejich signaturami a udělat takový jakoby rejstřík nebo slovníček? Japonská jména psaná ve znacích mají velmi nepředvídatelná čtení, a podpis má vždycky velkou hodnotu...
Je to jenom nápad. Mě osobně by to velmi zajímalo (a případně bych byl ochoten se v mezích svých možností na něčem takovém podílet)...

PříspěvekNapsal: 10.2.2009, 14:25
od Pavel Bolf
existují knihy, které se tímto zabývají, v podstatě oshigaty nakago, popř. mečů vč. přepisu jmen. Něco takového doma mám, vytvářet podobnou záležitost vlastními silami bych si netrouf. Navíc, kde vzít originály se signaturami nejznámějších mečířů :roll: Ale jak jsem psal, takové manuály existují, co mám doma je k dispozici.

Co se týče zařazování čepelí, měl jsem na mysli spíš něco ve smyslu""Jé, suriage tachi , nejspíš kamakura, hamon chóji . Připomíná to něco ze školy Ichimonji." To, že někdo podle oshigaty pozná mečíře, pokud nedokáže rozluštit ty znáčky, to mě ani nenapadlo :D

PříspěvekNapsal: 10.2.2009, 14:45
od Jura
Výborně, Pavle. Zítra budu mít cestu do Olomouce. Kdyby mi to časově vyšlo, stavil bych se u tebe a podíval bych se na ty materiály, a uviděli bysme, co by se dalo dělat (ještě bych ti brnknul). Ty fotky nakago jsem myslel třeba vzít z japonských materiálů, kde jsou čepele vyfocené (ale třeba tam nebývají jména přepsaná do latinky). Ona to možná bude i zbytečnost (proto jsem se taky ptal, jestli si myslíš, že by to mělo smysl atd.), ale mně osobně by takový malý japonsko-český rejstřík mečířů (kde bych nemusel s vyhledáváním čtení každého jména trávit desítky minut) přišel celkem užitečný (a možná by byl posléze použitelný i pro nějakou hypotetickou budoucí publikaci o japonských mečích/mečířích v češtině)...

PříspěvekNapsal: 11.2.2009, 1:21
od Samurai
Jura + Pavel: Když jsme u toho, rád bych se vás obou na něco zeptal..

Když bych chtěl na mé tsuby svoje mei, jak je to složité?

t.j. jestli to musí někdo schvalovat, dávat nějaký certifikát atd, nebo je to prostě věc každého výrobce?
a Juro, ty bys byl schopný udělat mei podle mého jména?

PříspěvekNapsal: 11.2.2009, 6:54
od Jura
Samurai píše:Juro, ty bys byl schopný udělat mei podle mého jména?


No, já bych byl radši, aby ti to vymýšlel nějaký Japonec. Ne, že bych to nezvládl, ale Japonci mají na volbu znaků prostě větší cit...

PříspěvekNapsal: 11.2.2009, 7:38
od Samurai
Jura: tak bys mi alespoň mohl tuto problematiku přepisu vysvětlit.. já myslel, že nějaké slovo se dá přepsat jen jedním způsobem..

nebo je to jako když mám přepsat třeba Duck a je na mě, jestli to přepíšu jako kachna, kačena, kačka, kačica atd?

PříspěvekNapsal: 11.2.2009, 11:04
od Pavel Bolf
myslím, co se týče podepisování cub, že by v tom těžko mohl někdo vidět problém. Spíš naopak, aspoň pak bude v případě, že ji někdo bude v budoucnosti následně prodávat jasnější její původ. Také jsem už viděl na netu v prodeji velmi pěknou cubu s popisem cuba školy Owari, 18.stol., překládané železo, avšak bez zmínky o tom, že je vyrobená v současnosti u nás v čechách. To samé se událi s mečem, v kterém byla sunobe čepel z mojí produkce, a popis u ní katana školy Naohiro atd., opět bez zmínky o tom, že se jedná o meč vyrobený v současnosti v čechách. Mimochodem za meč bylo požadováno myslím 90 000 :!:
Nakonec třeba pan Watanabe mi přímo říkal, že u replik, u terých by laiky mohlo dojít k zaměnění s originály,je podepisování na místě....samozřejmě svým podpisem.

PříspěvekNapsal: 11.2.2009, 11:32
od Jakub Zeman
Viděl, respektive vlastnil jsem pěknou překládanou čepel od Charamzy, kterou nějaký pašák zdokonalil falešnou signaturou.Jakkoliv to byl moc pěkný meč, zbavil jsem se ho, gimei mě příliš iritovalo(a vyměnil jsem ho za nějakou pěknou cubu :-) )Nový majitel si bude nechávat přetvarovat nakago, aby se gimei zbavil.
Juro, příslušná literatura už existuje, dílem i v angličtině.Obávám se, že vydávat něco mečoznaleckého v češtině by narazilo na obrovské odbornostní limity.Nechci snižovat jisté vydavatelské počiny na tomto poli v Čechách, zaplať pánbůh za cokoliv a jako úvod do problematiky meče příslušná publikace vykonala mnoho dobrého, ale to, co máš na mysli, zvládnou dobře jen v Japonsku.

PříspěvekNapsal: 12.2.2009, 12:17
od Jura
Samurai píše:Jura: tak bys mi alespoň mohl tuto problematiku přepisu vysvětlit.. já myslel, že nějaké slovo se dá přepsat jen jedním způsobem..

nebo je to jako když mám přepsat třeba Duck a je na mě, jestli to přepíšu jako kachna, kačena, kačka, kačica atd?


Běžně se cizí jména přepisují tak, že se jejich výslovnost přizpůsobí japonskému foneticko-fonologickému systému (zjednodušeně řečeno "japonské výslovnosti") a následně se tato podoba zapíše katakanou (občas se bere v potaz ještě třeba výskyt zuboretného /v/, které japonština neobsahuje jako foném (hlásku), ale dokáže je vyjádřit právě ve slabičném písmu). To je standardní přístup při běžné transkripci jmen. Zápis katakanou s sebou nenese žádné významové konotace, jde o zápis fonetický (no, možná spíš fonologický)...

Pro potřeby "uměleckých podpisů" se ale v transkripci do japonštiny mnohem častěji využívá vyjádření jména pomocí čínských znaků kandži, které významovou složku nesou. A tady potom nastupuje japonská metalingvistická kreativita. Možností je totiž vícero. Buď lze převést (jako ve výše popsaném postupu) jméno fonologicky do japonštiny a poté je vyjádřit ne katakanou, nýbrž takovými kandži, které mají (alespoň jedno z vícero) čtení stejné nebo alespoň podobné, a nesou nějaký "dobrý" význam. Nebo je možnost vzít cizí jméno (nebo třeba i jenom jednu jeho část), přeložit význam, a ten potom vyjádřit pomocí kandži se stejným významem (třebaže zcela jiným čtením/výslovností). Nebo se přístupy mohou různě kombinovat, významy či fonetické složky filtrovat přes jiné jazyky apod.

Krásným příkladem kreativity při tvorbě "uměleckého jména" je podle mě mei Pavla Bolfa - 破鈴狼 (Pavle, oprav mě, ale vymýšlel ho p. Macuba, ne?). Jméno se nejprve převedlo do japonské výslovnosti: Paberu Borufu. Pro slabiku /pa/ se použilo znaku se čtením /ha/ (Japonci většinou vnímají jedno jen jako fonologickou variantu druhého) s významem "rozbít, roztrhnout, rozdrtit, porazit atd." Slabiky /be/ a /ru/ byly uchopeny jako pojaponštěné vyjádření anglického slova "bell" - zvon(ek), a byly nahrazeny znakem, který se čte /suzu/, ale má právě význam "zvonek, rolnička atd." Slovo borufu bylo potom opět uchopeno jako pojaponštěná verze (snad německého) slova "wolf" s významem "vlk", a bylo následně nahrazeno znakem, který se japonsky čte /ókami/ a znamená "vlk"... Velmi kreativní, dosti komplikované, skvěle funkční...