Akira Kurosawa

Moderátor: Eagle

Příspěvekod Jura » 12.1.2009, 15:38

zm píše:Díky za psychologický rozbor. Asi se budu celou noc odkopávat, aneb vážně o nevážném a nevážně o vážném . :lol: :lol: :lol:


Ale Zdeňku, to přeci vůbec není třeba... Vždyť tu jenom tak plkáme... a i kdybych tu mluvil o věcech, které třeba oko nepostřehne :wink: ...
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Příspěvekod ingwe » 12.1.2009, 15:44

omlouvám se ale nečetl jsem celé vaše příspěvky. jste hrozně ukecaní :D (v dobrém). rozbor faktických chyb by mne zajímal opravdu jen pro pobavení. vědeckých přístupů, o kterých píšeš, Juro, těch si užiju dost ve škole. na internet a diskuzní fóra chodím jen za zábavou. omlouvám se že se víc nezapojím, ale musím se zas jít učit :D přeji pěkný zbytek dne
ingwe
 
Příspěvky: 184
Registrován: 15.5.2007, 14:07

Příspěvekod Jura » 12.1.2009, 16:26

Tak nevím, jestli tě to pobaví, ale např. Saigó Takamori prý ve skutečnosti vůbec nebyl takový svatoušek, jako Kacumoto (a jak si ho přikrášlil japonský lid). Tam, kde Kacumoto bojuje proti císařské armádě z vlastní vůle a aby císaře ochránil (do jisté míry před "sebou samým"), tam byl ve skutečnosti Saigó k vedení vzbouřenců v podstatě přemluven. Ti vzbouřenci byli vesměs konzervativní samurajové, kteří se byli natolik zkostnatělí ve starých pořádcích, že se těm novým nechtěli a neuměli přizpůsobit. Takový byl částečně, zdá se, i Saigó. Když potom hrozba zrušení samurajstva (a tedy výlučného mocenského postavení této společenské skupiny) byla čím dál reálnější, utíkali se tito konzervativci ke středověkým ideálům a k militantnosti. Saigó už těsně po restauraci veřejně vybízel císaře a všechny kolem k tomu, aby se vojensky vytáhlo do Koreje. Když byl s tímto nesmyslným návrhem odmítnut, zahořkl, odešel z vlády a skryl se v ústraní. Této jeho zahořklosti pak do značné míry využili rebelující samurajové k tomu, aby ho přemluvili, a on se tedy nakonec postavil do jejich čela vzpoury. V bitvě pak Saigó a spol. prokázali hrdinství (což z něj udělalo symbol a modlu), ale motivy, které je vedly byly podle mě od těch Kacumotových (připusťmě, hodně abstraktních a nejednoznačných) na hony vzdálené. Byl to křečovitý záškub před smrtí z nepřizpůsobení se. Záškub ve snaze vrátit se zpátky do středověku v době, kdy okolní svět už byl někde jinde...

Ovšem to, že Kacumoto má ze Saigóa jako předlohy jenom "tradicionalistický samuraj, který se vzepřel císaři a hrdinně padl v předem ztraceném boji proti moderní japonské armádě" je naprosto vedlejší, protože Kacumoto není Saigó. Kacumoto je v příběhu Nathana Algrena především katalyzátorem - prostředkem, který Algrenovi ukazuje, že existují i jiné hodnoty. Je potom zároveň očistnou lázní v Algrenově osudové katarzi... Protože v Posledním samuraji nejde o příběh Kacumota, nejde ani o příběh Japonska, ale jde o příběh jednoho konkrétního (leč nikdy neexistujícího a tedy "mytologického") člověka - Nathana Algrena, který je zde především jakýmsi archtypem (protože každý z nás je někdy na dně atd.).

Na druhou stranu (už ne tak moc pro pobavení) třeba postava císaře Meidžiho je ve filmu zobrazena velmi věrně. Mladý, s potenciálem, ale nejistý, cítící obrovský tlak svého původu a bezmocně zmítaný proudem okolností, kterým může většinou jenom přihlížet. Vzpomeňme na jeho závěrečnou řeč ve smyslu "my se chceme modernizovat, ale nesmíme zapomínat na to, kým jsme..." Něco takového císař Meidži nejspíš skutečně pociťoval (což lze vyčíst z některých jeho básní a deníku, který po něm zbyl), i když nevím o tom, že by existoval doklad toho, že něco podobného kdy řekl. Ovšem nesmírně zajímavé by bylo zauvažovat, proč měli tvůrci filmu potřebu sdělit zrovna tuto myšlenku (západnímu) divákovi na začátku 21. století :wink:...
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Příspěvekod ingwe » 12.1.2009, 23:35

zajímavé počtení, díky
ingwe
 
Příspěvky: 184
Registrován: 15.5.2007, 14:07

Příspěvekod RBR » 13.1.2009, 13:34

Osobně považuji Posledního samuraje za vydařené dílko. Nechci hodnotit nakolik byl film věrný historické předloze, protože to nebylo cílem filmu (jak psal Jura). K moji radosti stačí, že v daném období proběhli boje mezi konzervativními samuraji a moderní císařskou armádou, což film potvrzoval. Vymyšlení hlavní hrdinové mě nevadí. Jestli byli použity reálie ze správné doby taky neřeším.
Jen dvě věci jsem nekousl a to, že se chlap za nějakého 1/2 roku naučí ovládat meč natolik, že je schopen vykuchat sám 6-7 borců, kteří se na něj vrhli když šel zachraňovat Kacumota. Podotýkám bez jakéhokoli vlastního zranění. Neřeším to, že ani jeden z nich neměl střelnou zbraň, všichni věřili svým šermířským dovednostem a početní převaze ke své smůle :lol:
Druhá věc byl kapitánův popis bitvy u Termopil a zvláště plácání o milionu/nech peršanů. Vím, že amíci rádi zveličují, ale to už bylo moc.

RBR
RBR
 
Příspěvky: 271
Registrován: 9.4.2008, 13:36
Bydliště: ČR

Příspěvekod Jura » 13.1.2009, 14:08

RBR píše:Jen dvě věci jsem nekousl a to, že se chlap za nějakého 1/2 roku naučí ovládat meč natolik, že je schopen vykuchat sám 6-7 borců, kteří se na něj vrhli když šel zachraňovat Kacumota. Podotýkám bez jakéhokoli vlastního zranění. Neřeším to, že ani jeden z nich neměl střelnou zbraň, všichni věřili svým šermířským dovednostem a početní převaze ke své smůle :lol:
Druhá věc byl kapitánův popis bitvy u Termopil a zvláště plácání o milionu/nech peršanů. Vím, že amíci rádi zveličují, ale to už bylo moc.


"Ivane, Ivane, ty hlavo medvědí... nic jsi nepochopil..." :roll:
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Příspěvekod RBR » 13.1.2009, 15:16

Jura píše:"Ivane, Ivane, ty hlavo medvědí... nic jsi nepochopil..." :roll:


Ale pochopil, rejža nám chtěl ukázat dokonalost Algrimovi přeměny, co se v něm skrývá, když zrovna nechlastá atd. Musel to udělat dostatečně průhledné a akční, aby to běžný divák pochopil a nenudil se u toho. Uspokojil jeho fetišismus.
Kvákaní o Termopylách bylo to samé. Pořád vypadá lépe, když stojí 300 borců proti miliónům, než proti nějakým 100.000 (neřeším, že samotní staří Řekové taky pochopili vliv dobré pověsti a přikrášlovali jak se dalo)

Nicméně to nemění nic na mém názoru, že to mohl udělat jinak,věrohodněji i přehánět je potřeba s jistou mírou.

RBR
RBR
 
Příspěvky: 271
Registrován: 9.4.2008, 13:36
Bydliště: ČR

Příspěvekod Jura » 13.1.2009, 15:32

Ale jako v uměleckém díle zde přeci hraje právě roli imaginace, představivost, fantazie... zde je ta obrovská síla mýtu, která válcuje prostou realitu... Algren ty týpky porazil ne proto, že by to bylo "technicky" možné, ale protože to bylo možné v autorových představách - a ty vlastně neznají mezí... To samé o bitvě u Thermopyl. Ty počty přece nejsou vůůůbec podstatné, protože v mýtu může i jediný člověk porazit tisíce. V představách, které umělci zobrazují (ať už na plátně malířském či stříbrném, na listech partitur či listech papíru v knihách) je možné všechno... i nezničitelný Tom Cruise...
Jestli ti něco jako porážka vícero protivníků po třítýdenním tréninku připadá ujeté, pak to znamená, že ti to připadá nereálné - a to je důkaz, že máš (třeba podvědomou) potřebu hledat realitu v uměleckém díle... A přitom je tak snadné nechat se unášet jenom imaginací - svojí i autorovou... :wink:
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Příspěvekod Jura » 13.1.2009, 15:56

To mě ale přivádí na jinou myšlenku: Proč máme často onu podvědomou potřebu hledat realitu v umění? Její porušení nám potom často vadí...
Jedna možnost je ta, že pro některé lidi je právě realita fetiš...
Ale myslím, že je tu ještě jedna možnost: Nejedná se o hledání reality, ale o potřebu "konzistentnosti světa". Každé umělecké dílo vytváří určitý specifický svět, do kterého nás uvádí. Téměř vždy se jedná o svět mytický (ať už je tím mýtem přítomnost draků nebo bezednost Arnoldových zásobníků), a tedy v opozici k naší skutečné realitě, k našemu Světu. Tento zkonstruovaný svět ovšem musí být konzistentní. Porušení této konzistentnosti je nejspíš to, co nám vadí, co v nás vyvolává pocit nesourodosti a disharmonie (japonsky iwakan), který interpretujeme skrze naši reálnou skutečnost. Pokud je daný svět reprezentován konzistentně, nemáme s tím problém (o hobitech, kouzlech či Aragornově neporazitelnosti neuvažujeme jako o něčem "nereálném", protože celý svět Pána prstenu je konzistentní). Pokud je ale svět v něčem nekonzistentní (třeba autobus v mayovce), je to rušivý element, a ten vadí...
Samozřejmě, že autoři často pro zvýšení napětí vytvářejí světy, které se našemu Světu blíží. Někdy si i s onou hranicí mezi světy umí i zajímavě pohrát (např. v pseudodokumentech typu Kanibalové nebo Blair witch), ale ta hranice (oddělující čisté umění od dokumentaristiky) tu myslím kdykoliv je. Je jenom na nás, jestli přistoupíme na fetišistickou hru a vstoupíme do určitého světa se vším, co k němu patří (což je právě z hlediska fetiše v našem zájmu). V některých případech, kdy jsou imaginární světy už hodně "profláknuté" to nebývá problém (příkladem takového světa jsou třeba bondovky, disneyovky nebo porno), ale někdy s tím, zdá se, míváme problém... Ten však není neřešitelný :wink:.
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Příspěvekod RBR » 13.1.2009, 19:59

Celkem přesně si to vystihl. Nevím proč, ale nějak mě ta nekonzistentnost u tohoto filmu vadí. Asi je to tím jak ten film vnímám. I když je to historická fikce, tak mě u ní vadí nedodržení reality. U různých pohádek typu James Bond, Pán prstenů předem počítám s tím, že se může stát cokoliv, tak mě nekonzistentnost nevadí. Očekám, že tam něco takového bude, dokonce si to i přeji.
Ale u filmu, který je svým způsobem hodně provázán z realitou toto narušení vnímám negativně. Něco podobného je u akčních filmů s prvky BU nebo BS. U filmů Jackiho Chana mě nereálnost soubojů nevadí, ale i jiných herců ano, proto jsem tento žánr přestal sledovat. Filmové zpracování soubojů se výrazně odlišuje od reality. Nemůžu kousnout, že např. van Dammovi kaskader počká o zlomek času déle v pozici, aby mohl předvést svoji otočku (na kterou čeká většina diváků). Asi je to tím, že jsem se na tyto filmy díval z pohledu člověka hledajícího poučení a to se mi přestalo dostávat, ve chvíli kdy jsem do problematiky pronikl hlouběji.

RBR
RBR
 
Příspěvky: 271
Registrován: 9.4.2008, 13:36
Bydliště: ČR

Příspěvekod Jura » 13.1.2009, 20:10

RBR píše:Asi je to tím, že jsem se na tyto filmy díval z pohledu člověka hledajícího poučení


:lol: ... ale proto se přece tyto filmy netočí... To je jako bychom chodily do sauny za účelem opálení (sauna je tu za jiným účelem, a tak bychom měli raději volit solárko). Když se sauny nevylezeme hnědí, tak bychom z toho neměli obviňovat architekta sauny, ne? 8)

Ještě poznámka ke Kurosawovy... Některé z jeho nejznámějších filmů (Sedm samurajů, Rašómon, Jódžinbó apod.) jsou natočeny takovou technikou, že svádí diváka k tomu, aby je vnímal jako "realistické" (pomáhá k tomu celkově ponurá atmosféra, otrhaná stylizace postav, špína apod., což odpovídá naší představě středověku). To bychom ale šlapali vedle, protože Kurosawa byl v prvé řadě umělec, který se snažil něco vyprávět, něco sdělit. Co, o tom už se můžeme dohadovat (nebo si třeba přečíst studie odborníků... http://juramatela.bloguje.cz/757338-antonin-liman-o-japonskem-filmu-ii.php).
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Příspěvekod Ičiiye » 17.1.2009, 17:13

člověk se zeptá na jeden film, a ejhle co způsobí!
Ičiiye
 
Příspěvky: 31
Registrován: 6.1.2009, 12:29
Bydliště: Nara(její česká enkláva- Želiv)

Předchozí

Zpět na Film

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron