Bušidó

Moderátor: Eagle

Přechod k tokugawskému bušidó

Příspěvekod Jura » 15.5.2009, 11:20

Tak tu mám další část překladu hesla "bušidō" z anglického vydání encyklopedie Kódanša...

Přechod k tokugawskému bušidó
Asi nejvíce odhalujícím doslovným vyjádřením válečnického ducha z období přerodu mezi válkami a sjednocením pod Hidejošim Tojotomi a Iejasu Tokugawou na konci 16. století nám zanechal mistr šermíř, rónin (samuraj bez pána), zanícený zen-buddhista a malíř Mijamoto Musaši ve své knize Gorin no šo 『五輪書』 (cca z roku 1643). Ta je pojednáním o strategii a o umění války, příručka pro přežití pro válečníky v krušných časech. Kniha začíná jasným nastolením Musašiho konceptu raison d’être příslušníků společenské vrstvy buši: „O cestě válečníka se často říká, že spočívá v rozhodném přijetí smrti. Avšak válečníci nemají na tuto ctnost monopol: mniši, ženy i venkované mohou čelit smrti odvážně, na základě smyslu pro čest či hanbu. Skutečným rozlišovacím rysem buši je to, že užívají válečné strategie k poražení jiných lidí, ať už je to v samostatném souboji či při hromadných střetnutích. Tak získávají slávu svému pánovi a sobě.“
Nicméně, dokonce i za života Mijamota Musašiho byly nezávislost a válečná dobrodružství ostře okleštěna tím, jak se Hidejoši, Iejasu a k nim náležící daimjóové a knížecké vlády snažili protlačovat politiku odzbrojení venkovského obyvatelstva, oddělení válečníků od půdy a jejich přenesení do hradních měst, kde byla většina z nich začleněna do systému služného vypláceného v rýži. Odříznuti od přímé kontroly půdy a rolnictva, omezeni fixními dávkami v dobách vzrůstajících nákladů, a s příležitostmi k vzestupu skrze válečnictví, jež bylo omezeno politikou národní izolace a Paxu Tokugawa se samurajové stávali stále víc a víc životně závislí na šógunátu a svých knížecích vládách. V důsledku pak byli mnohem náchylnější podléhat tlakům na vyjadřování jednostranné oddanosti, než tomu bylo v předchozích obdobích válek. Během dlouhého období Tokugawského míru byli samurajové, jakožto nejvyšší vrstva společenského žebříčku, postupně přetvářeni z bojovníků na vládnoucí elitu, která většinu svého času vyplňovala spravováním panství nebo ceremoniálními povinnostmi vyplývajícími ze střídavých ročních pobytů (tzv. 参勤交代 sankin kótai) v šógunátním hlavním městě Edo (dnes Tokio). Zatímco nadřazenost samurajů byla symbolizována dvěma meči, které nosili u pasu, jejich nové role válečníků-administrátorů byla podepřena a definována vědomým přirovnáním k čínské správní elitě, tzv. ši, neo-konfuciánským učením, které tokugawský režim přijal, a ztotožněním feudálních ctností s konfuciánskými.
Bylo to v tomto relativně stabilním sociálním a intelektuálním klimatu tokugawského Japonska, spíše než v řeži období válek, kdy bušidó jako etický systém a válečnický kult „zkrocené“ samurajské vrstvy došel k svému účelu. Jenom stěží nás překvapí, že tak jak si svůj podvojný charakter udržovali edští samurajové, tak mělo mít dvojaký charakter i bušidó. Idealizovaná středověká tradice absolutní oddanosti a ochoty zemřít pro svého pána přežila, ale nyní byla překryta konfuciánskou etikou. Původní tradice našla své nejvýmluvnější vyjádření v klasickém díle bušidó nazvaném Hagakure 『葉隠』 z roku 1716, jež je tvořeno úvahami Cunetoma Jamamota, samuraje z panství Saga (dnešní prefektura Saga). Cunetomo vždy litoval toho, že Tokugawové byli znechuceni jeho touhou spáchat seppuku po smrti pána (praxe známá jako 殉死 džunši) a zakázali tuto praxi ve snaze udržet sociální řád. Hlavní myšlenka Hagakure je shrnuta ve větě „Bušidó je způsob umírání.“ Toto přikrášlování sebeobětovné smrti – ať už "smrt-za-života" nesobecké služby pánovi či fyzické zakusení seppuku – jako krajní vyjádření srdnatosti je nahony vzdáleno výzvám k sebeuvědomění a ovládnutí, tak jak je vyjadřoval Musaši v Gorin no šo. Podle Hagakure je ideál samuraje a podstata bušidó vyjádřena sebezničující službou: „Kdykoliv je člověk vzat pánem do služby, měl by pánovi sloužit, aniž by jakkoliv bral ohledy na své vlastní já. Dokonce i je-li propuštěn nebo je-li mu nařízeno spáchat seppuku, měl by dotyčnou věc přijmout jako jednu ze služeb pánovi, a měl by se upřímně starat o osud pánova rodu, ať již je kdekoliv. Takový by měl být duchovní základ Nabešimských (sagských) samurajů. Pokud jde o mne, nikdy jsem nepomýšlel na dosažení buddhovství, jež by mi ani v nejmenším nesvědčilo. Jsem však zcela připraven zrodit se sedmkráte nako Nabešimský samuraj, abych mohl pracovat v zájmech našeho panství.“
Ke zkonfucionalizované tradici bušidó odkazují historikové Tacuja Naramoto (* 1913) a Tóru Sagara (* 1921) jako k šidó 士道 (Cesta ši). Poprvé nalezlo detailnější vyjádření ve spisech samurajského učence a vojenského stratéga Sokó Jamagy, který zdůrazňoval, že aby obhájili svoji existenci v tokugawské společnosti, kde ani nebojují ani nepřispívají materiálně, mají samurajové povinnost oddat se morálnímu a politickému vedení společnosti. Měli být představiteli jak civilních, tak i vojenských dovedností, zhmotněním jak konfuciánských, tak i feudálních hodnot, a měli uvádět do praxe Cestu morální ctnosti skrze vládnutí: „Zaměstnání samuraje spočívá v přemítání o svém vlastním postavení v životě, v plnění oddané služby svému pánovi (pokud nějakého má), v prohlubování své věrnosti ve vztahu k přítelům, a s náležitým uvědoměním si své vlastní pozice také především v oddání se službě jako takové. Avšak v životě bývá každý člověk nevyhnutelně zapojován do vztahů povinnosti mezi otcem a dítětem, mezi starším bratrem a mladším, a mezi manželem a manželkou. Přestože tyto povinnosti jsou rovněž zásadními morálními povinnostmi mezi obyčejnými lidmi, zemědělci, řemeslníci a obchodníci nemají při vykonávání svých zaměstnání volného času, a tudíž nemohou jednat nepřetržitě v souladu s těmito povinnostmi, a nemohou tak plně praktikovat Cestu. Samuraj je zproštěn zaměstnání zemědělce, řemeslníka či obchodníka, a omezuje se na praktikování Cesty.“ (Přeloženo z knihy R. Cunody, W. T. de Baryho a D. Keenea Sources of the Japanese Tradition, New York: Columbia University Press, 1958, svazek 1. str. 390.)
Tato směsice domácího a zkonfucionalizovaného bušidó usměrňovala většinu etického jednání a intelektuální poptávky samurajské vrstvy v období Edo. Myšlenky bušidó byly šířeny v místních školách a šermířských učilištích, stejně jako v mnoha spisech té doby. Bušidó motivovalo 47 bývalých vazalů Naganoriho Asana k tomu, aby pomstili svého mrtvého zneuctěného pána. Formovalo též diskusi a téma feudální autorita vs. loajalita, která po zmíněném incidentu následovala, a ovlivnilo též rozhodnutí šógunátu nařídit róninům spáchání seppuku. V polovině 19. století bušidó sloužilo jako roznětka pro hnutí samurajů z panství Sacuma (dnešní pref. Kagošima) a Čóšú (dnešní pref. Jamaguči), kteří pod heslem „Úcta císaři, vyhnání barbarů“ (尊皇攘夷 sonnó džói) dali do pohybu opozici vůči autoritě Tokugawů, která kulminovala v Restauraci Meidži (1868). Důraz na akci, ryzost pohnutek, oddanou službu a politické a intelektuální vůdcovství obsažený v bušidó pomáhá objasnit, proč mohla samurajská vrstva být hybnou silou restauračního hnutí, následně zlikvidovat feudální systém jehož byla vrcholem, a v konečném důsledků pak i hrát významnou roli v modernizaci Japonska.
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Kurogane z filmu Ran – ideál samuraje

Příspěvekod birch » 26.9.2011, 22:56

Dovolim si sem dat odkaz na text, kterej vychazi ze spousty veci, ktere zaznely v tomhle vlakne od ruznych lidi. Neco malinko je pak pridano dle podnetu mych. Pokus je to nejak zestrucnit a shrnout do nejakeho strucneho celku. Clovek znaly textu tohodle vlakna, tak najde jiste spousty podobnosti ci identit.

Kurogane z filmu Ran – ideál samuraje
http://www.kokkidojo.cz/?p=1477
Uživatelský avatar
birch
 
Příspěvky: 644
Registrován: 20.11.2007, 12:27

Re: Bušidó

Příspěvekod birch » 1.10.2011, 10:58

Celý text jsem přepracoval, pokusil jsme se ho doplnit a upřesnit o historické podklady a souvislosti, aby celé téma ideálů samurajů a výkladu bušidó byla komplexnější a snad snáze pochopitelná a pomohla komukoli pri jeho dalsim pripadnem studiu a pochopeni tematu. Za případné konstruktivní připomínky k tématu budu vděčen. Mohu se v nejakych vecech samozrejme mylit. To by chtelo asi spise podrobnejsi studium historie a i tech textu z obdobi Edo.
EDIT z 1.10.2011:
Do tretice se rika vse nejlepsi. Poupraveno, snad kompletni.
Uživatelský avatar
birch
 
Příspěvky: 644
Registrován: 20.11.2007, 12:27

kodex jednotek Šinsengumi

Příspěvekod birch » 25.2.2012, 7:24

V období konce vlády Tokugawů (období Edo) v Japonsku působily jednotky šermířů Šinsen gumi. Byli to za úplatu najatí zdatní šermíři z různých končin a rodů Japonska. Většinou zřejmě z řad roninů (samurajů nemajících svého pána). Jejich úlohou bylo chránit zájmy šogunátu. Později dostali oficiální povolení působit jako policejní jednotka. V časopise Kendo-World v čísle 6.1°. vyšel o nich obsáhlý článek. Je v něm zmiňován jejich kodex chování.

Šinsen gumi vymysleli kodex pěti zákazů (kjokučú-hatto). Všichni členové byli povinni se jím řídit pod hrozbou seppuku.

1. Neotáčej se zády k cestě bojovníka (šidó)
2. Neopoustěj své povinnosti
3. Nezískávej soukromě prostředky
4. Nezabývaj se právními záležitostmi
5. Nezapojuj se do osobních konfliktů
Uživatelský avatar
birch
 
Příspěvky: 644
Registrován: 20.11.2007, 12:27

Re: Bušidó

Příspěvekod Jura » 25.2.2012, 10:44

Myslím, že za pozornost stojí přinejmenším 2 věci: zmínka o šidó (tedy o oficiální šógunátní variantě samurajského kodexu, založené na Jamagově pojetí) a zmínka o seppuku (které bylo oficiálně šógunátem zakázáno již v 2. pol. 17. stol.). :idea:
Jura
 
Příspěvky: 1235
Registrován: 27.11.2007, 10:52

Sinsengumi

Příspěvekod birch » 1.3.2012, 14:04

Ta zmínka o seppuku me take prevapila, nicmene tuhle situaci jsme si pamatoval uz i z filmu o Sinsengumi - Soumrak Samurajů, kde je situace zachycena. Tam je pri scene, kdy jeden jeji clen pacha Seppuku myslim zmineno, ze duvodem je jeho provineni proti radu a nove prijati dva clenove Sinsengumi mu delaji sekundanty.

MIBU GISHI DEN-When The Last Sword Is Drawn - u nas vyslo pod jmenem Soumrak samuraju - viz vlakno tady na foru http://forum.katana.cz/viewtopic.php?f=4&t=687&sid=4720209b01ae97013928df617f1ff6bf

1.jpg
scena z filmu Soumark samuraju - prislusnik Sinsengumi pacha seppuku
1.jpg (30.88 KiB) Zobrazeno 2880 krát
Uživatelský avatar
birch
 
Příspěvky: 644
Registrován: 20.11.2007, 12:27

Předchozí

Zpět na Život ve středověkém Japonsku

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron